vztahy - komunikace - životní rozcestí

o mně

Od 15 let jsem chtěla být psycholožkou – léčitelkou lidských duší. Tenhle sen se mi nesplnil. Místo toho jsem vystudovala práva.
Jako malá jsem ještě daleko dřív chtěla „sbírat odpadky po městě jako ti pánové a paní s kleštěmi na tyči a velkými pytli“. Líbila se mi představa, že bych jednou uklidila celé město, kde jsem vyrůstala. Mohli byste se projít po ulici a nenacházet na každém kroku nedopalky od cigaret na chodníku, plechovky v křoví, nejrůznější obaly na trávníku. Místo toho se dívat na čisté parky i ulice. Tento sen se také nesplnil.

Ale co se mi podařilo – spojit oba sny do jednoho. Stala jsem se koučkou a poradkyní – takovou uklízečkou lidských duší. Ono totiž někdy není třeba přímo léčit, ale stačí uklidit nepořádek a zmatek, který v sobě máme.

Určitě znáte ten pocit z dobře vykonané práce, když například vyházíte všechny věci ze sklepa a vytřídíte nepotřebné, které odnesete do popelnice nebo tříděného odpadu. A ty potřebné pak vrátíte zpátky do sklepa, ale tentokrát jsou čistě oprášené a neleží „ladem skladem“, ale mají každá své místo.

Něco takového provádím s klienty. Roztřídíme společně vzpomínky, současnost, sny a cíle. Co už nefunguje, toho se elegantně zbavíme. A potřebné dovednosti pak získají, společně s nově získaným náhledem na věc, daleko lepší možnost uplatnění.

Pro ty, co nemají rádi uklízení, prozradím malé tajemství. Uklízet sám, je celkem otrava. Ale uklízet ve dvou, tak jak to dělám já s klienty, to je práce a zábava v jednom.