vztahy - komunikace - životní rozcestí

ODPUŠTĚNÍ jako klíč k UZDRAVENÍ >3<

country-trainOdpuštění sobě

Vyjasněme si nyní, proč je nutné odpustit nejen druhému člověku, ale také sobě samému.

Uvědomění, že je třeba odpustit sobě, k nám přijde ve chvíli, kdy se rozhodneme převzít za svůj život odpovědnost. A to nejen za svůj materiální život – vydělávání peněz na nájem, jídlo, dovolenou a vlastní seberealizaci v jakékoliv oblasti. Ale především za svůj život vnitřní – za své emoce, pocity, za svou bolest i štěstí. Za to vše totiž vděčíme sami sobě. Tím, jací jsme a jak žijeme, a především pak jak smýšlíme o sobě, druhých i světě a životě jako takovém.

Tím vším jsme si do života přitáhli právě ty situace, které se nám staly a právě ty lidi, které jsme potkali. A ti se k nám pak chovali podle toho, jak vnímáme sami sebe.

Jsou samozřejmě výjimky – například týrané dítě, které v dospělosti, když už je schopné převzít za sebe zodpovědnost, musí odpustit rodiči, kterého si sotva přitáhlo do svého života tím, jak žilo v tomto životě.

Nelze změnit minulost. Je ale možné změnit pohled na minulé události, a tím pak ve svých očích i minulost samotnou.

Jak změnit minulost?

Tak, že se na události, které se nám staly, podíváme znovu, novýma očima. Někdy to zvládneme sami, jindy s pomocí různých tematických knížek či vzdělávacích videí nebo za pomoci odborníka v dané oblasti. Poslední možnost má oproti ostatním tu výhodu, že si při vyslovení svých trápení nahlas před někým nestranným, kdo má nadhled nad situací, uvědomíme více souvislostí, které nám třeba dříve unikaly. A velmi se tím urychlí proces vyřešení celé události a posun kupředu.

Ať už si vyberete kterýkoliv ze zmíněných způsobů práce s nepříjemným zážitkem z minulosti, výsledkem by měla být vždy stejná věc, a to přeměna „zážitků na zkušenosti“. Zkušenost je vyřešený zážitek. Vyřeší se tím, že dokážeme rozpoznat, v čem nás mohla i bolestná událost posunout vpřed. Co jsme se díky prožitým okamžikům naučili nového.

V momentě, kdy se vám vybaví prožitá událost, automaticky do ní cele vstupujeme. Vidíme to, jako bychom tam opět byli, a prožívali situaci znova na vlastní kůži. Máme proto stejné myšlenky a pocity, jako jsme měli tehdy. A tím i stejný pocit bezmoci a vzteku, ale i stejné možnosti vypořádání se s danou situací případně s protivníkem. Proto návratem do minulosti nemůžeme minulou bolest smazat či problém vyřešit.

Doporučuji proto jako první krok toto praktické cvičení

Postavte se na zem, tam kde teď jste (pokud si článek čtete v pracovní době v „open office“, postačí poloha vsedě). Pak se otočte a podívejte se za sebe. V libovolné vzdálenosti, jaká vám přijde vhodná, si představte sami sebe v oné nepříjemné situaci. Usmějte se na své „minulé já“, protože dnes už víte, že ta událost neznamenala „konec světa“, ale že jste ji přežili. A pak se podívejte na prostor mezi vámi a vaším „bývalým já“. A ten si ve své představě vyplňte vším, co se vám od té doby povedlo. Pokud vás napadne i něco, co se vám povedlo právě proto, že jste prožili onu bolestnou zkušenost, tím lépe.

Pro vás, kým jste teď, není důležitá událost v minulosti, které se odpuštění týká, ale ten prostor mezi vámi a tou událostí. Protože díky pohledu na události zmiňovaného prostoru, můžete lépe ocenit a procítit současnost.

V příštím díle si povíme, jak poznáte, jestli jste už odpustili a přidám i další příběh ze života, jak jsem to poznala já u jedné další osoby.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.